Minimální preventivní program 2025-2026

PREVENTIVNÍ PROGRAM

ZÁKLADNÍ ŠKOLA PŘIBYSLAV

 

Úvod

Rizikové chování včetně zneužívání návykových látek se týká mládeže a všech dětí školního věku. Děti, navštěvující základní školu, patří k nejvíce ohrožené skupině. Cílem Preventivního programu (dále jen PP) je poskytnout žákům, rodičům a pedagogům co nejvíce informací v oblasti prevence rizikového chování, vést žáky ke zdravému životnímu stylu, k vhodnému využití volného času a rozvíjet u nich dovednosti, které vedou k odmítání rizikového chování, projevů agresivity a porušování zákona.

PP vychází z Metodického doporučení MŠMT ČR č.j. 21 291/2010-28 k primární prevenci rizikového chování u dětí a mládeže a z Metodického pokynu MŠMT k prevenci a řešení šikany ve školách a školských zařízeních č.j. 21149/2016.

 

HARMONOGRAM REALIZACE

Vypracování programu: Mgr. J. Sukup                                                                                září

Připomínkování programu: Mgr. D. Šeda, Mgr. M. Kasalová,

Mgr. V. Danišková, Mgr. D. Staňková                                                                                 září

Schválení programu: Mgr. J. Janů                                                                                       září

Realizace programu: tým ŠPP, vedení školy, pedagogičtí pracovníci                     říjen / červen

Zhodnocení programu: Mgr. J.  Sukup                                                                              červen

 

1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE

Název a adresa školy: Základní škola Přibyslav, Česká 31, 582 22 Přibyslav

Zřizovatel: Město Přibyslav

Ředitelka školy: Mgr. Jaroslava Janů, tel.: +420 605 53 01 87,

e-mail:januj@zspribyslav.cz  

Zástupce ŘŠ:

Mgr. Marcela Kasalová, statutární zástupce

tel.: +420 569 33 36 31, e-mail: kasalovam@zspribyslav.cz

Mgr. David Šeda

tel.: 569 333 631, e-mail: sedad@zspribyslav.cz

Bc. Martina Dočekalová

tel.: 569 33 631, e-mail: docekalovam@zspribyslav.cz

 

Školní metodik prevence: Mgr. Jaromír Sukup, tel. +420 569 33 36 34,

e-mail:sukupj@zspribyslav.cz

konzultační hodiny: po předchozí tel. domluvě

Výchovný poradce: Mgr. Věra Danišková, tel.: +420 605 17 11 91

e-mail: daniskovav@zspribyslav.cz

konzultační hodiny: po tel. domluvě

Speciální pedagog: Mgr. Daniela Staňková,

e-mail:stankovad@zspribyslav.cz

konzultační hodiny: po předchozí tel. domluvě

                                 Bc. Lucie Lánová

e-mail: lanoval@zspribyslav.cz

konzultační hodiny: po předchozí tel. domluvě

 

 

2. ANALÝZA VÝCHOZÍ SITUACE A CHARAKTERISTIKA ŠKOLY

Základní škola Přibyslav se nachází v centru města s 4000 obyvateli, v kraji Vysočina. Na začátku školního roku 2025/2026 má škola 535 žáků v 26 běžných třídách, průměrný počet 21 žáků na třídu, a 9 žáků ve třídě dle § 16. Na I. stupni je celkem 270 žáků a na II. stupni 256. Do prvních tříd nastoupilo 59 dětí, 31 chlapců a 28 dívek. Celkem k 1. září nastoupilo 16 žáků z Ukrajiny, na I. st. 12 a 4 žáci na II. st.. Cca 50% žáků dojíždí z okolních sídel – Havlíčkův Brod, Dlouhá Ves, Uhry, Utín, Simtany, Stříbrné Hory, Žižkovo Pole, Modlíkov, Hřiště, Ronov n. Sázavou, Poříčí, Olešenka, Česká Jablonná, Dolní Jablonná, Pohled, Česká Bělá, Havlíčkova Borová, Nové Dvory, Šachotín.

Součástí školního areálu je školní jídelna, zahrada, sportovní hala, venkovní atletické sportoviště, dále škola využívá městské koupaliště vybudované na místě bývalé školní zahrady. V rámci školy funguje školní družina a školní klub s pestrou nabídkou zájmových kroužků, žáci dále mohou navštěvovat školní knihovnu. V budově školy je umístěn informační panel zaměřený na témata související s problematikou patologických jevů, schránka důvěry a informační panel Ámos.

 

 

Pedagogové školy:

1. stupeň: 16 učitelů, z toho 16 aprobovaných, z toho 14 tř. uč. a dále 7 asistentek pedagoga
2. stupeň: 24 učitelů, z toho 21 aprobovaných + 2 studující a 1 neaprobovaný uč., z toho 12 tř. uč. a dále 7 asistentek pedagoga

1 třída zřízená podle §16 – 2 učitelé + 3 asistentky pedagoga

školní družina: 6 pedagogických pracovníků - vychovatelek.

Školní klub: 1 pedagogický pracovník - vychovatelka

Ve škole působí 2 speciální pedagožky.

 

Materiální podmínky:

27 kmenových tříd

9 kabinetů pedagogických pracovníků

1 školní knihovna pro žáky školy i pedagogické pracovníky

2 učebny informatiky (cca 49 funkčních počítačů s přístupem na internet),

učebna výtvarné výchovy, hudební výchovy, přírodopisu, fyziky a chemie, 2 jazykové učebny

1 tělocvična v budově školy a 1 tělocvična k dispozici v přilehlé sportovní hale

2 cvičné kuchyně, dílna pro výuku pracovních činností, keramická dílna, divadelní sál, školní zahrada. Celkem žáci i zaměstnanci školy disponují: 116 počítačových stanic a 40 notebooků + 25 notebooků a cca 130 tabletů určených pro žáky v rámci výuky. Ve třídách a odborných pracovnách: 20 interaktivních tabulí, 20 dataprojektorů, 5 kopírek/tiskáren.

 

3. PREVENTIVNÍ PROGRAM ŠKOLY

3.1. Rizikové chování

Prevence rizikového chování u dětí a mládeže je v naší škole zaměřena na předcházení a rozpoznání těchto rizikových jevů:

• záškoláctví
• šikana, rasismus a xenofobie
• kriminalita, delikvence a vandalismus
• užívání návykových látek
• adrenalinové sporty
• sexuální rizikové chování a ohrožování mravní výchovy mládeže
• netolismus a patologické hráčství
• spektrum poruch příjmu potravy
• okruh poruch a problémů spojených se syndromem CAN (domácí násilí, týrání a zneužívání dětí)

3.2. Cíle preventivních opatření na škole

Cílem působení v oblasti prevence je dítě odpovědné za vlastní chování a způsob života v míře přiměřené jeho věku s posílenou duševní odolností vůči stresu, negativním zážitkům a vlivům, schopné dělat samostatná rozhodnutí s přiměřenými sociálně psychologickými dovednostmi, schopné řešit nebo schopné si říci o pomoc při řešení problémů, dítě s vyhraněným odmítavým postojem k projevům rizikových vlivů.

 

3.2.1. Dlouhodobé cíle

• výchova ke zdravému životnímu stylu
• rozvoj a podpora žáků v oblasti sociálních kompetencí, komunikativních kompetencí, kompetencí k řešení problémů
• funkční systém podpory vzdělávání ŠPP

 

3.2.2. Střednědobé cíle

• pravidelná práce pedagogů s třídním kolektivem
• rozvoj a podpora vzájemné spolupráce a činnosti žáků
• podpora rodičovského zájmu o dění ve škole a činnost školy
• podpora dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků školy

 

3.2.3. Krátkodobé cíle

• pravidelné mapování potřeb a evaluace v oblasti prevence rizikového chování
• zajištění besed, preventivních programů, popř. jiných aktivit se spolupracujícími organizacemi jako jsou OSPOD, PČR, PPP, Centrum primární prevence oblastní charity s tématy primární prevence
• podpora aktivit vhodně využívající volný čas dětí
• řešení aktuálních problémových situací
• průběžné proškolování učitelů v oblastech primární prevence
• umístění preventivních témat na webové stránky školy a zajištění prezentace MPP

 

3.3. Personální zajištění realizace preventivního programu školy

3.3.1. Ředitelka školy

• vytváří podmínky a zabezpečuje činnosti v oblasti prevence rizikového chování
• koordinuje tvorbu, kontroluje realizaci a pravidelně vyhodnocuje Preventivní program školy a jeho začlenění do školního vzdělávacího programu školy
• podílí se na řešení aktuálních problémů souvisejících s rizikovým chováním žáků
• Jmenuje pracovníky ŠPP, umožnuje jejich další systematické vzdělávání
• vytváří podmínky a podporuje týmovou spolupráci mezi ŠPP - školním metodikem prevence, výchovným poradcem, speciálními pedagogy, třídními učiteli a ostatními pedagogickými i nepedagogickými pracovníky školy při přípravě, realizaci a vyhodnocení Preventivního programu školy
• podporuje spolupráci s ostatními organizacemi a podporuje aktivity příslušného městského úřadu zaměřených na využití volného času žáků

 

3.3.2. ŠPP – Školní poradenské pracoviště a vedení školy

• pracovníci ŠPP zajišťují metodické a koordinační činnosti v oblasti prevence rizikového chování na škole
• Školní metodik prevence koordinuje tvorbu a kontroluje realizaci aktivit školy zaměřených na prevenci jednotlivých druhů rizikového chování
• metodicky vede činnosti pedagogických pracovníků v oblasti prevence rizikového chování
• koordinuje vzdělávání pedagogických pracovníků školy v oblasti prevence rizikového chování
• koordinuje přípravu a kontroluje realizaci aktivit při integraci žáků/cizinců do výuky se zaměřením na prevenci rasismu a xenofobie
• koordinuje spolupráci školy s orgány státní správy a samosprávy a dalšími spolupracujícími odbornými organizacemi
• kontaktuje příslušné odborné pracoviště a podílí se na intervenci a následné péči v akutních případech rizikového chování
• shromažďuje odborné zprávy a informace o žácích v poradenské péči v rámci prevence rizikového chování v souladu s předpisy o ochraně osobních údajů
• vede písemné záznamy umožňující doložit rozsah a obsah činnosti školního metodika prevence, navržená a realizovaná opatření
• zajišťuje a předává odborné informace o problematice rizikového chování, o nabídkách programů a projektů, o metodách a formách specifické primární prevence ostatním pedagogickým pracovníkům školy
• prezentuje výsledky preventivní práce školy, získává nové informace
• vede a průběžně aktualizuje databázi spolupracujících organizací v oblasti primární prevence
• provádí orientační šetření žáků s rizikem či projevy rizikového chování, poskytuje jim i jejich zákonným zástupcům poradenské služby
• spolupracuje s třídními učiteli při zachycování varovných signálů spojených s možností vzniku a rozvoje rizikového chování u jednotlivých žáků i celých tříd, podílí se na sledování úrovně rizikového chování ve škole
• připravuje podmínky pro integraci žáků se specifickými poruchami chování ve škole a koordinuje poskytování poradenských služeb těmto žákům

 

3.3.3. Třídní učitel

• pedagogicky diagnostikuje úroveň a kvalitu vztahů ve třídě, spolupracuje s vedením školy a ŠPP při záchytu varovných signálů, spolupracuje na realizaci Preventivního programu školy
• motivuje třídní kolektiv k vytvoření vnitřních pravidel v souladu se školním řádem, podporuje rozvoj pozitivních sociálních interakcí mezi jednotlivými žáky
• zprostředkovává komunikaci mezi jednotlivými pedagogy třídního kolektivu mezi sebou a mezi pedagogy a zákonnými zástupci žáků třídy
• získává a udržuje si přehled o osobnostních zvláštnostech žáků třídy a jejich rodinném zázemí

 

3.3.4. Ostatní pedagogové

• v rámci výuky se věnují rozvoji kompetencí žáků v oblasti sociálních dovedností
• s třídními učiteli, vedením školy a ŠPP konzultují případné problémy a navrhují opatření

 

3.4. Personální zajištění realizace Preventivního programu školy

Při prevenci rizikového chování jsou využívány, kromě obvyklých výukových metod, také další osvědčené metody:

• aktivní sociální učení formou sociálních her nebo hraní rolí, trénování způsobu odmítání
• skupinové a samostatné práce ve třídě, prvky dramatické výchovy
• projektové vyučování a celoškolní projekty
• individualizované hodnocení, slovní hodnocení, sebehodnocení a zpětná vazba skupiny
• přednášky a besedy

 

3.5. Realizační tým preventivního programu školy - ŠPP

Školní poradenské pracoviště je zajišťováno činností realizačního týmu - školním metodikem prevence, výchovnou poradkyní, speciální pedagožkou a vedením školy. Do širšího týmu patří celý kolektiv pedagogů, zejména třídní učitelé.

Důležitou součástí práce realizačního týmu je další získávání a rozvoj znalostí a dovedností v oblasti prevence rizikového chování formou samostudia nebo účastí na vzdělávání v rámci odborných seminářů.

Supervizi nad realizací preventivního programu školy zajišťuje okresní metodik prevence, který také metodicky vede ŠMP.

 

4. VNITŘNÍ ZDROJE PREVENCE RIZIKOVÁHO CHOVÁNÍ

Prevence rizikového chování jako součást ŠVP je zaměřena žáky 1. - 9. ročníků, se zvláštním přihlédnutím k dětem ze sociálně slabšího a málo podnětného rodinného prostředí, dětem v náročných životních situacích, dětem s nedostatečným nebo slabým prospěchem, dětem se specifickými i nespecifickými vývojovými poruchami chování, dětem začínajícím vzdělávání na ZŠ a dětem procházejícím změnami během dospívání. Dále je věnována pozornost rodičům dětí, zejména u těch tříd, kde se již rizikové chování vyskytlo. Individuální pozornost je věnována zákonným zástupcům žáků, u nichž došlo ke vzniku nebo rozvoji rizikového chování.

Činnosti prevence rizikového chování jsou diferenciovány pro I. a II. stupeň, období nástupu do školního vzdělávání, přechodu na 2. stupeň ZŠ, třídy s výskytem rizikového chování, nové žáky, popř. žáky integrované apod.  Jednotlivé aktivity jsou prováděny plánovaně nebo aktuálně dle potřeby a zpravidla jsou mezipředmětově koordinovány.

 

4.1. Mapování situace z hlediska prevence rizikového chování a informační zdroje

Úroveň rizikového chování žáků je průběžně zjišťována třídními učiteli, ostatními pedagogy a vychovateli, připomínkami dětí a zákonných zástupců, obsahem schránky důvěry. Třídní učitelé pracují s třídními kolektivy i jednotlivými žáky v pravidelných třídnických hodinách.

Dalšími informačními zdroji jsou vlastní šetření, informace od jiných i nepedagogických pracovníků školy a od jednotlivých žáků či jejich rodičů. Dále od Okresního metodika prevence, odborné semináře a pracovní setkání Školního metodika prevence, tematické internetové stránky, odborná literatura, média, popř. PČR.

 

4.2. Postupy při záchytu a řešení rizikového chování

1. Při záchytu rizikového chování, které v první fázi, z jakýchkoli důvodů pedagog nemůže řešit na úrovni učitel/ žák/ případně AP nebo vychovatel, se vyučující obrací na vedení školy (vedení je informováno), informuje třídního učitele.
2. Vedení školy vyhodnotí další postupy a řešení rizikového chování. Dle závažnosti situace, ve spolupráci s ŠPP iniciuje a účastní se schůzky třídního učitele, vyučujících a ŠPP za účelem řešení rizikového chování. Na schůzce je definován a písemně zaznamenán další jednotný postup, způsob práce s jednotlivými žáky a třídním kolektivem, informování zákonných zástupců žáků.
3. Dle charakteru rizikového chování a ve spolupráci se zákonnými zástupci je poskytnuta preventivní pomoc a podpora na primární úrovni. Tuto podporu zajišťuje ŠPP ve spolupráci s vedením školy, dále dle potřeby s externími odborníky apod.
4. Všichni pedagogičtí pracovníci školy postupují jednotně, případné nejasnosti v postupech včas konzultují s vedením školy.

 

 

4.3. Strategie pro jednotlivé stupně vzdělávání

1. - 5. ročník

• stanovení a zažití pravidel soužití v rámci třídního kolektivu i celé školy
• uvědomování si vlastní osobnosti a zdravého sebevědomí žáků
• vnímání odlišností mezi žáky a jejich přijímání, budování vzájemné úcty a důvěry
• rozvoj schopností komunikace, řešení problémů a předcházení konfliktům, odmítání
• osvojování a upevňování základních návyků v rámci hygieny, životosprávy a zdravého životního stylu
• navození zdravého klimatu ve třídě a všestranný rozvoj osobností žáků
• široká nabídka volnočasových aktivit, účast ve výtvarných, sportovních, hudebních i jiných akcích nebo soutěžích
• důraz na spolupráci s rodiči
• zaměření pozornosti na včasné odhalení specifických vývojových poruch učení a jiných speciálních vzdělávacích potřeb
• včasné diagnostikování sociálně patologických problémů ve třídě
• zvládání náročných fyzických a duševních nebo jiných zátěžových a stresových situací
• zaměření na zdravý životní styl

 

 

6. - 9. ročník

• vytváření pozitivních vztahů mezi žáky navzájem a mezi žáky a učiteli a jejich upevňování
• stanovení a zažití pravidel soužití v rámci třídního kolektivu i celé školy
• formování třídního kolektivu jako bezpečného místa, které žákům může pomoci vyhnout se rizikovému společensky nežádoucímu chování
• trénink obrany před manipulací, schopnost odmítání rizikových faktorů
• orientace v problematice závislostí a škodlivosti návykových látek
• orientace v problematice sexuální výchovy
• přehled základních právních norem
• trénink odpovědnosti za vlastní rozhodnutí, posilování sebevědomí
• trénink schopnosti vyrovnat se s neúspěchem
• zvládání náročných fyzických a duševních nebo jiných zátěžových a stresových situací
• zaměření na zdravý životní styl
• včasné diagnostikování sociálně patologických problémů ve třídním kolektivu

 

 

4.4. Tematické bloky primární prevence v rámci školní docházky

Ročník	Předmět	Téma	Kdy
1.	Prvouka	ZDRAVÍ Co je to zdraví? Hygiena Pohyb Zdravá výživa ČLOVĚK A SPOLEČNOST Rodina, domov Vztahy k ostatním Bezpečně doma i venku; linky 150, 158, 155, 112 DOPRAVNÍ VÝCHOVA Bezpečnost na silnicích, přecházení přes silnici, Bezpečnostní výbava na kole, bruslích apod., Bezpečnost při jízdě autem	I. pololetí         I. pololetí/II. pololetí       II. pololetí
2.	Prvouka	ZDRAVÍ Jak si udržovat zdraví Zdravá výživa RODINA A SPOLEČNOST Rodina, domov Já a mé vztahy Jak chránit své bezpečí (komunikace s cizími lidmi,  linky důvěry) Bezpečná cesta domů; linky 150, 158, 155, 112 DOPRAVNÍ VÝCHOVA Bezpečnost na silnicích, přecházení přes silnici, Bezpečnostní výbava na kole, bruslích apod., Bezpečnost při jízdě autem…	I. pololetí     I. pololetí/II. pololetí           II. pololetí
3.	Prvouka	ZDRAVÍ Jak si udržovat zdraví Zdravá výživa RODINA A SPOLEČNOST Rodina, domov, Já a mé vztahy Jak chránit své bezpečí (Ne)bezpečná místa, věci, lidé; linky důvěry Bezpečná cesta domů; linky 150, 158, 155, 112 DROGY Moje představy o drogách	I. pololetí     I. pololetí           II. pololetí
4.	Vlastivěda, Přírodověda, Občanská výchova	RODINA A SPOLEČNOST Rodina, domov Já a mé vztahy Nebezpečné situace a předcházení jim Bezpečná cesta do školy; linky 150, 155, 158, 112  ZDRAVÍ Jak si udržovat zdraví Zdravá výživa  DROGY Moje představy o drogách Prevence kouření  DOPRAVNÍ VÝCHOVA Přecházení silnice, na kole, na chodníku, na silnici, cesta autem, dopravní značky…	I. pololetí         I. pololetí     I. pololetí     II. pololetí
5.	Přírodověda, Vlastivěda, Tělesná výchova	ZDRAVÍ Jak si udržovat zdraví Zdravá výživa a pohyb  RODINA A SPOLEČNOST Rodina, domov, Já a mé vztahy Nebezpečné situace a předcházení jim; linky 150, 155, 158, 112 Jak se chovat ve společnosti  DROGY Návykové látky Prevence kouření	I. pololetí     I. pololetí           I. pololetí
6.	Občanská výchova, Přírodopis, Tělesná výchova	Adaptační program   ČLOVĚK, RODINA A SPOLEČNOST Rodina, manželství, děti, náhradní rodinná péče, dětské domovy, bezdomovectví ZDRAVÍ A ZDRAVÁ VÝŽIVA Volný čas, duševní a tělesné zdraví, pohyb…  PRVNÍ POMOC  OSOBNÍ BEZPEČÍ Linka důvěry, šikana, krize, krizové situace. NÁVYKOVÉ LÁTKY Kouření, Alkohol, Měkké drogy Dovednosti odmítání, teoretické informace,  SEXUÁLNÍ VÝCHOVA	I. pololetí - září     I. pololetí   I. pololetí/II. pololetí I. pololetí/II. pololetí       I. pololetí/II. pololetí
7.	Občanská výchova, Přírodopis, Výtvarná výchova, Tělesná výchova	ČLOVĚK, RODINA A SPOLEČNOST Komunikace, média, vztahy Rodina, rozvod, domácí násilí Linky bezpečí Pravidla slušného chování  ZDRAVÍ Infekční choroby, prevence, život s handicapem  ZDRAVÁ VÝŽIVA  ZNEUŽÍVÁNÍ NÁVYKOVÝCH LÁTEK Drogy – léky, dělení drog, ilegální drogy, pomoc  OSOBNÍ BEZPEČÍ Jak chránit sám sebe, odpovědnost Nebezpečné situace a předcházení jim; linky 150, 155, 158, 112 Šikana První pomoc  LIDSKÁ PRÁVA Všeobecná deklarace lidských práv, Listina základních práv a svobod	I. pololetí           I. pololetí   I. pololetí I. pololetí/II. pololetí    I. pololetí/II. pololetí           II. pololetí
8.	Občanská výchova, Výchova ke zdraví, Tělesná výchova, Přírodopis	ČLOVĚK A SVĚT KOLEM NĚJ Kdo jsem a kam jdu Moje vztahy, moje hodnoty, přátelství Sexuální výchova ZDRAVÍ Člověk ve zdraví a nemoci Prevence nemocí, Alternativní medicína Civilizační choroby ZDRAVÁ VÝŽIVA Podvýživa, hladomor, Reklama a hygiena potravin  NÁVYKOVÉ LÁTKY Drogy kolem nás Závislost, příčiny vzniku závislosti, Nelátkové drogy - workoholismus, gamblerství, Jak se ubránit, jak pomoci?  OBČAN A PRÁVO Občanské právo, trestní právo	I. pololetí          I. pololetí          I. pololetí/II. pololetí      II. pololetí          II. pololetí
9.	Výchova ke zdraví, Občanská výchova, Přírodopis, Zeměpis	ZDRAVÁ VÝŽIVA  PÉČE O TĚLESNÉ A DUŠEVNÍ ZDRAVÍ Introspekce a autoregulace  PENÍZE, TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Prevence dluhové pasti, finanční gramotnost Sociální politika státu (dávky, příspěvky,..)  MEZINÁRODNÍ VZTAHY, GLOBÁLNÍ SVĚT, GLOBALIZACE  OBČAN A PRÁVO Občanské právo, trestní právo	I. pololetí I. pololetí    I. pololetí     II. pololetí

 

 

 

4.5. Preventivní programy a plán na školní rok 2025/2026

Preventivní programy jsou zajišťovány odborníky z Centra Prevence Oblastní Charity Žďár nad Sázavou, PČR Havlíčkův Brod nebo pedagogy školy. Jejich obsah je volen po domluvě s třídními učiteli v závislosti na ročníku cílové třídy a dalších aktuálních faktorech.

datum	třída	blok
19-09-2025	1.A	Táhneme za jeden provaz
19-09-2025	1.B	Táhneme za jeden provaz
22-09-2025	1.C	Táhneme za jeden provaz
12-01-2026	2.A	Neboj se!
12-01-2026	2.B	Neboj se!
12-01-2026	3.A	V čem jsme stejní, v čem jiní
12-01-2026	3.B	V čem jsme stejní, v čem jiní
13-01-2026	2.C	Neboj se!
13-01-2026	3.C	V čem jsme stejní, v čem jiní
14-01-2026	4.A	Moře emocí
14-01-2026	4.B	Moře emocí
15-01-2026	5.A	Bezpečně ONLINE
15-01-2026	5.B	Já a třída
16-01-2026	5.C	Já a třída
13-05-2026	6.A	Online svět a já
13-05-2026	6.B	Online svět a já
14-05-2026	6.C	Online svět a já
14-05-2026	7.A	Třída a její svět
15-05-2026	7.B	Třída a její svět
15-05-2026	7.C	Třída a její svět
03-06-2026	8.A	Můj život, můj svět
03-06-2026	8.B	Můj život, můj svět
04-06-2026	8.C	Můj život, můj svět
04-06-2026	9.A	Končí, začínám
05-06-2026	9.B	Já a moje finance
05-06-2026	9.C	Já a moje finance

 

Adaptační programy pro žáky 6. ročníků provádí ve spolupráci s ŠPP třídní učitelé v rámci úvodních třídnických hodin na začátku školního roku. Budoucí třídní učitelé 6. ročníků se účastní vícedenních výletů se třídou v pátých ročnících za účelem seznámení se třídou.

Programy Policie České republiky plánované pro II. stupeň:

5. ročník – Končím I. Stupeň – téma šikany, setkávání se s novým a cizím prostředím
6. ročník – Tvá cesta online – online bezpečnost a kyberšikana
7. ročník – Šikana a jiné formy násilí – jak se vypořádat se šikanou sebe i spolužáků
8. ročník – Tvá cesta načisto – protidrogová prevence
9. ročník – Právní vědomí – téma právní a trestní odpovědnosti

 

 

 

Další plánované programy:

Prevence kriminality – preventivní program pro 8. a 9. ročníky ve spolupráci s Vězeňskou službou ČR

MPedu z.s. – sexuální výchova Čas proměn (dívky)/ Na prahu mužnosti (chlapci) – 6. ročníky

Sexuální výchova – ve spolupráci s lékařskou fakultou MU Brno

SANANIM – prevence rizikového užívání alkoholu – 8. ročník

 

4.6. Další aktivity v rámci školy

4.6.1. Projekty a programy, ve kterých je škola v roce 2025/2026 zapojena:

Erasmus+

Pomáháme školám k úspěchu – Kellnerova nadace (ZŠ Dobronín)

CKP Čtenářská gramotnost – síťování (ZŠ Dašice – Top Priority)

CKP ve společném vzdělávání (Pdf UP Olomouc)

JOBITY (VysEdu) - kariérové poradenství

Olympijský diplom

BESIP – Dopravní bezpečnost, pravidla silničního provozu

Potravinová pomoc (Kraj Vysočina)

Spoluprací k profesionalitě (VysEdu)

Šablony II

Týden důstojné práce

Týden mobility

Výzva 72 hodin

Férová snídaně Na Zemi

Český den proti rakovině

 

4.6.2. Další jednorázové akce

• Plavecký výcvik pro žáky 3. a 4. tříd
• Den otevřených dveří
• Sběrové akce – papír, kov
• Aktivity v projektech EVVO
• Slavnostní vyřazení žáků 9. tříd za účasti starosty města a rodičů žáků
• Jazykový pobyt na Maltě
• Poznávací a jazykové pobyty v rámci programu Erasmus
• Zapojení se do akce Čistá Vysočina a mnoho dalších

 

4.6.3. Zájmové kroužky

Výtvarné činnosti, tvořivé ruce, divadelní kroužek, keramika, mažoretky, zpívání, tanec, vaření, pohybové hry, badminton, florbal, dětská jóga, zdravotní TV - SM systém, fitness, hra na kytaru, volejbal, věda nás baví, němčina hrou, včelařský kroužek, ekologický kroužek Otakárek.

5. EVALUACE Preventivního programu školy

Hodnocení Preventivního programu školy probíhá v období června na závěr školního roku. Má kvalitativní i kvantitativní ukazatele (počet realizovaných akcí, počet zapojených tříd apod.). Další možností evaluace je sledování chování žáků v jednotlivých vyučovacích hodinách, školních a jiných akcí. Nedílnou součástí evaluace jsou i informace od rodičů a široké veřejnosti nejen o chování žáků mimo školu.

Zpráva o plnění Preventivního programu školy je předkládána, projednávána a hodnocena pravidelně jednou ročně na pedagogické radě školy.

 

6. INFORMAČNÍ NÁSTĚNKA

Ve vestibulu školy je umístěna nástěnka sloužící pro předávání informací ŠPP a dále informační panel Ámos.

 

 

 

PŘÍLOHY:

Příloha č. 1:

PREVENCE SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ

1. PREVENCE

Prevencí rozumíme skupinu opatření, jejichž cílem je předcházení, snížení výskytu a šíření, popř. korekce různých forem rizikového chování. Prevenci obecně dělíme na primární, sekundární a terciální. Nejrychleji se vyvíjela prevence užívání návykových látek. Stala se tak tvůrcem a hybatelem procesu vývoje prevence jako celku (Miovský et al., 2010). Prevence je poskytována na několika úrovních tak, aby její působení v dané populaci a dané situaci bylo co nejefektivnější.

 

1.1. Primární prevence

Primární prevence se zaměřuje na osoby, u kterých se dosud rizikové chování nevyskytlo a tím předchází vzniku rizikového chování. Dle MŠMT (2010) je primární prevence výchova ke zdravému životnímu stylu a k rozvoji pozitivního sociálního chování a rozvoji psychosociálních dovedností a zvládání zátěžových situací osobnosti. Primární prevenci dělíme na nespecifickou, mající za úkol podporovat žádoucí formy chování a formu specifickou, která se obrací vůči konkrétnímu riziku.

 

1.1.1. Nespecifická primární prevence

Nespecifická primární prevence se prezentuje aktivitami, které podporují zdravý životní styl, snižují riziko vzniku a rozvoje rizikového chování a pomáhají k osvojení pozitivní sociální formy sociálního chování prostřednictvím lepšího využívání volného času. Konkrétně můžeme hovořit o aktivitách, jako jsou sportovní, zájmové či jiné volnočasové aktivity vedoucí k zdravému rozvoji osobnosti a odpovědnosti za sebe a své jednání.

 

1.1.2. Specifická primární prevence

Specifická primární prevence se obrací vůči konkrétním jevům sociálního chování, jako jsou delikvence, záškoláctví, kriminalita, závislosti, šikana, agresivní chování, vandalismus, rasismus, nevhodné sexuální chování, domácí násilí, týrání a zneužívání dětí, ohrožování mravní výchovy dětí a mládeže nebo i poruchy příjmu potravy. V závislosti na míře ohrožení cílové populace rizikovými či jinými negativními sociálními faktory můžeme specifickou primární prevenci dále rozdělit na všeobecnou, selektivní a indikovanou. (Černý, 2010.)

 

1.1.3. Zásady efektivní primární prevence

Mezi zásady efektivní primární prevence patří např. (Nešpor et al., 1999; MŠMT, 2008; Černý, Lejčková, 2007; NMS, 2007):

1. a) Program začíná, pokud možno brzy a odpovídá věku cílové skupiny

• Čím nižší věk žáka, tím je prevence méně specifická a více orientovaná na obecnou ochranu zdraví a naopak.
• Efektivita prevence ve vztahu k návykovým látkám vzrůstá, pokud preventivní program začíná ještě před setkáním dětí s legálními návykovými látkami (alkohol, tabák) a jestliže se podaří toto setkání oddálit.
• U dospívajících jsou programy zaměřeny již na jednotlivé návykové látky, jejich účinky, rizika, způsob bezpečného užívání apod.

 

1. b) Program je soustavný a dlouhodobý

• Preventivní působení by mělo být systematické a dlouhodobé.
• Soustavnost a dlouhodobost umožňuje budovat kontakt a důvěru mezi odborníky a cílovou skupinou.
• Vývoj spolupráce umožňuje reagovat na změny potřeb a aktuální situaci cílové skupiny.
• Účinnost prevence je nejvyšší, začne-li 2-3 roky před prvním kontaktem s návykovou látkou a pokud pokračuje průběžně několik let.

 

1. c) Program je interaktivní a určený pro menší počet žáků

• Programy pro menší počet žáků (skupina max. 30 účastníků, tj. 1 třída), které jsou interaktivní, jsou efektivnější než programy pro velké počty a zaměřené pouze na vzdělávání.
• Skupina by měla být uzavřená – umožňuje navázání bližšího kontaktu s dětmi, jejich aktivaci a možnost vedení dialogu, využívá se komunitního kruhu či skupinového uspořádání práce.
• Účinné jsou také tzv. peer programy založené na vlivu vrstevníků, neboť pro děti a dospívající jsou vrstevníci často autoritou s větším vlivem než rodiče a učitelé, ovlivňují utváření jejich názorů a postojů a mohou tak účinně přispět ke snížení rizikového chování.

 

1. d) Program podporuje aktivní účast cílové skupiny

• Využití různých forem práce a strategií – diskuze, výtvarné, neverbální, dramatické, aktivační a pohybové techniky, zpětná vazba a reflexe.
• Aktivní účast cílové skupiny spojená s prožitkem vede k lepšímu zapamatování předávaných informací.

 

1. e) Program je založený na „KAB“ modelu (knowledge, attitudes, behaviour = znalosti, postoje, dovednosti)

• Orientace nikoliv pouze na úroveň informací, ale i na kvalitu postojů a změnu chování.
• Součástí programů by mělo být získání relevantních sociálních dovedností a dovedností potřebných pro život, např. posílení schopnosti žáků čelit tlaku k různým typům výrazně rizikového chování, nácvik schopnosti odmítat, zkvalitnění sociální komunikace a schopnosti obstát v kolektivu a řešit problémy sociálně přiměřeným způsobem, nácvik dovedností, jak se vypořádat s emocemi a stresovými situacemi v životě, zvládání úzkosti a stresu, zvyšování zdravého sebevědomí, zvyšování schopnosti sebeuvědomování, zlepšování sebeovládání, dovednosti rozhodování, lepší vnímání následků určitého jednání, nenásilné zvládání konfliktů apod.
• Nejdůležitějším ukazatelem efektivity preventivního programu je změna chování pozitivním směrem, nikoli pouhá změna postojů či znalostí.

 

1. f) Program bere v úvahu místní specifika

• Program je vytvořen na základě znalostí specifik a potřeb dané lokality (např. jaká je situace v užívání návykových látek v dané lokalitě, jaké jsou charakteristiky cílové skupiny, specifika konkrétní třídy), dále zahrnuje spolupráci s pedagogy i rodiči dětí.

 

1. g) Program využívá pozitivní modely

• Využívá učení pomocí napodobování.
• Pozitivní modely, s nimiž se může cílová skupina ztotožnit, nemusí jít nutně o hvězdy z řad známých osobností, vhodnější je využít např. vzory vrstevníků nebo místních osobností.

 

1. h) Program reaguje na aktuální potřeby cílové skupiny

• Pracuje se s očekáváním cílové skupiny, s informacemi o tom, jaké programy už cílová skupina absolvovala, co potřebuje.
• Flexibilní přizpůsobení programu, reakce na aktuální potřeby cílové skupiny (změna programu/tématu podle toho, co se ve třídě aktuálně děje nebo podle zájmu cílové skupiny).
• Program počítá s komplikacemi a nabízí dobré možnosti, jak je zvládat, kde hledat pomoc pro různé problémy, jak je vyřešit apod.

 

1. ch) Praktická a teoretická připravenost odborníků

• Kritéria jsou stanoveny Standardy odborné způsobilosti poskytovatelů programů primární prevence užívání návykových látek (MŠMT, 2005).
• Nastavené minimální dosažené vzdělání, příprava na práci v oblasti primární prevence, další vzdělávání, supervize.
• Osobnostní předpoklady – jasné postoje, schopnost sebereflexe, prezentační schopnosti apod.

 

1.2. Sekundární prevence

1. p. je zaměřena především na předcházení vzniku, rozvoji a přetrvávání rizikového chování u těch rizikových jedinců a skupiny, kde se již rizikové chování vyskytlo. V praxi se jedná například o informativní schůzky, poradenství, psychologickou péči, krizovou intervenci nebo o psychoterapii či rodinnou terapii prováděnou specializovanými pracovišti jako jsou krizová centra, střediska výchovné péče pro děti a mládež nebo školská zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy.

1.3. Terciální prevence

1. p. se zaměřuje na předcházení vážnému či trvalému zdravotnímu a sociálnímu poškození, které pramení z rozvinutého a přetrvávajícího rizikového chování jedince. Cílem je nejen prevence zhoršování stavu, ale i eliminace důsledků, jak sociálních, tak i zejména zdravotních. Součástí je i snaha předcházet recidivnímu chování.

 

Příloha č. 2:

RIZIKOVÉ CHOVÁNÍ A JEHO FORMY

Pod pojmem rizikové chování rozumíme takové chování, v jehož důsledku dochází k prokazatelnému nárůstu zdravotních, sociálních, výchovných a dalších rizik pro jedince nebo společnost. Tento pojem nahrazuje dříve používaný termín sociálně patologické jevy. Termín sociálně patologické jevy je jednak stigmatizující, normativně laděný a klade příliš velký důraz na skupinovou/společenskou normu. Vzorce rizikového chování považujeme za soubor fenoménů, jejichž existenci a důsledky je možné podrobit vědeckému zkoumání a které lze ovlivňovat preventivními a léčebnými intervencemi. (Miovský et al., 2010)

 

2.1. Formy rizikového chování (Miovský et al., 2010):

• Záškoláctví
• Šikana a extrémní projevy agrese
• Rizikové sporty a rizikové chování v dopravě
• Rasismus, xenofobie
• Negativní působení sekt
• Sexuální rizikové chování
• Prevence v adiktologii
• Spektrum poruch příjmu potravin
• Okruh poruch a problémů spojených se syndromem CAN

 

1. a) Záškoláctví

Záškoláctví lze definovat jako neomluvenou absenci žáka základní či střední školy ve škole. Jedná se o přestupek, kterým žák úmyslně zanedbává školní docházku. Záškoláctví může být spojeno s dalšími typy rizikového chování jako je např. zneužívání návykových látek, gambling, dětská kriminalita, prostituce aj., které obvykle negativně ovlivňují osobnostní vývoj jedince.

 

1. b) Šikana a extrémní projevy agrese

Do této kategorie se řadí extrémní formy agresivního chování, které jsou namířeny proti druhé osobě např. fyzické napadení s následkem ublížení na zdraví atd., proti sobě (sebepoškozování, sebetrýznění, suicidální chování atd.), nebo proti věcem (vandalismus ve smyslu poškozování např. školního majetku, zařízení při sportování, sprejerství atd.). Z tohoto hlediska je šikana pouze jedním z mnoha různých podob extrémně agresivního chování.

 

1. c) Rizikové sporty a rizikové chování v dopravě

Jedná se o relativně novou formu rizikového chování z hlediska masového rozšíření. Toto rizikové chování lze definovat jako záměrné vystavování sebe nebo druhých nepřiměřeně vysokému riziku újmy na zdraví nebo dokonce přímému ohrožení života v rámci sportovní činnosti nebo v dopravě (Miovský, 2010, s.76). Patří sem např. tajné závody aut/cyklistů přímo za plného provozu, záměrná sportovní činnost pod vlivem psychoaktivních látek, provádění tzv. parkouru nebo přecházení natažených lan (highline/slackline) v nebezpečném terénu nebo bez ochranných pomůcek.

 

1. d) Rasismus, xenofobie

Rasismem a xenofobií označujeme soubor projevů směřujících k potlačení zájmů a práv menšin. Jedná se o zastávání rasové nerovnocennosti v jakémkoli smyslu slova a podporování rasové nesnášenlivosti a netoleranci vůči menšinám a odlišnostem.

 

1. e) Negativní působení sekt

Sektou označujeme sociální skupinu, jejíž členové sdílí ideologický koncept, jehož prostřednictvím se skupina vymezuje vůči svému okolí, přičemž dochází k postupné sociální izolaci, manipulaci a dalším extrémním zásahům do soukromí jejích členů. (Miovský et al., 2010, s.76)

 

1. f) Sexuální rizikové chování

Sexuální rizikové chování souborem projevů chování, které doprovázejí sexuální aktivity a současně vykazují pro jedince rizika v různých oblastech (zdravotní, sociální atd.). Lze sem zařadit např. nechráněný pohlavní styk při náhodné známosti, výrazně promiskuitní chování, rizikové sexuální praktiky, kombinace užívání návykových látek a rizikového sexu, sexuální zneužívání ve všech jeho formách, zveřejňování intimních fotografií na internetu či jejich zasílání mobilním telefonem apod.

 

1. g) Prevence v adiktologii

Prevence v adiktologii zahrnuje všechny aktivity související s užíváním návykových látek, ale také aktivity související s tzv. nelátkovými závislostmi (např. gambling, hraní PC her).

1. h) Spektrum poruch příjmu potravin

Jedná se o poruchy, které jsou způsobeny rizikovými vzorci chování ve vztahu k příjmu potravy. Tyto poruchy s sebou nesou mnoho zdravotních, sociálních a psychologických potíží.

1. ch) Okruh poruch a problémů spojených se syndromem CAN

Syndrom CAN zahrnuje jakoukoli formu týrání, zneužívání a zanedbávání dětí, která je pro naši společnost nepřijatelná. Do této oblasti spadá jak okruh programů zaměřených na prevenci výskytu těchto jevů, tak včasné zachycení jejich projevů včetně odpovídající intervence.

 

Příloha č. 3:

LEGISLATIVA

Prevence sociálně patologických jevů a Minimální preventivní program vychází z této základní legislativy:

3.1. Strategie

• Národní strategie primární prevence rizikového chování dětí a mládeže na období 2019 – 2027 a Akční plán realizace Národní strategie primární prevence rizikového chování dětí a mládeže na období 2019 – 2021 (USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 18. března 2019 č. 190).
• Strategie prevence kriminality na léta 2016 – 2020 http://www.mvcr.cz/prevence/system/vlada/2004/index.html

3.2. Metodické pokyny

• Metodické doporučení k primární prevenci rizikového chování u dětí, žáků a studentů ve škole a školských zařízeních MŠMT ČR č. j.: 21 291/2010-28
• Metodický pokyn MŠMT k prevenci a řešení šikany mezi žáky škol a školských zařízení (Čj.: 21149/2016)
• Spolupráce předškolních zařízení, škol a školských zařízení s Policií ČR při prevenci a při vyšetřování kriminality dětí a mládeže a kriminality na dětech a mládeži páchané (Čj.: 25 884/2003-24)
• Metodický pokyn MŠMT ČR k výchově proti projevům rasismu, xenofobie a intolerance (Čj.: 14 423/99-22)
• Metodický pokyn k jednotnému postupu při uvolňování a omlouvání žáků z vyučování, prevenci a postihu záškoláctví (Čj.: 10 194/2002-14)

4. LITERATURA

• Černý, M. (2010). Základní úrovně provádění primární prevence. In M. Miovský, L. Skácelová, J. Zapletalová & P. Novák (Eds.). Primární prevence rizikového chování ve školství (42-43). Tišnov: Sdružení SCAN.
• Miovský, M., Skácelová, L., Zapletalová, J., & Novák, P. (Eds.). (2010). Primární prevence rizikového chování ve školství. Tišnov: Sdružení SCAN.
• Nešpor, K., Csémy, L., & Pernicová, H. (1999). Zásady efektivní primární prevence. Praha: Sportpropag.