Minimální preventivní program 2023-2024

MPP ke stažení pdf

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM

ZÁKLADNÍ ŠKOLA PŘIBYSLAV

 

Úvod

Rizikové chování včetně zneužívání návykových látek se týká mládeže a všech dětí školního věku. Děti, navštěvující základní školu, patří k nejvíce ohrožené skupině. Cílem Minimálního preventivního programu (dále jen MPP) je poskytnout žákům, rodičům a pedagogům co nejvíce informací v oblasti prevence rizikového chování, vést žáky ke zdravému životnímu stylu, k vhodnému využití volného času a rozvíjet u nich dovednosti, které vedou k odmítání rizikového chování, projevů agresivity a porušování zákona.

MPP vychází z Metodického doporučení MŠMT ČR č.j. 21 291/2010-28 k primární prevenci rizikového chování u dětí a mládeže a z Metodického pokynu MŠMT k prevenci a řešení šikany ve školách a školských zařízeních č.j. 21149/2016.

 

HARMONOGRAM REALIZACE

Vypracování programu: Mgr. J. Sukup.............................................................................................................................................. září

Připomínkování programu: Mgr. D.Šeda, Mgr. M. Kasalová, Mgr. V. Danišková, Mgr. Petra Vaníčková, Mgr. Marie Klubalová.......září

Schválení programu: Mgr. J. Janů .....................................................................................................................................................září

Realizace programu: Mgr. J. Sukup....................................................................................................................................................říjen / červen

Zhodnocení programu: Mgr. J.  Sukup................................................................................................................................................červen

 

1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE

Název a adresa školy: Základní škola Přibyslav, Česká 31, 582 22 Přibyslav

Zřizovatel: Město Přibyslav

Ředitelka školy: Mgr. Jaroslava Janů, tel.: +420 605 53 01 87,

e-mail:januj@zspribyslav.cz 

Zástupce ŘŠ pro I. stupeň: Mgr. Marcela Kasalová, statutární zástupce

tel.: +420 569 33 36 31, e-mail: kasalovam@zspribyslav.cz

Zástupce ŘŠ pro II. stupeň: Mgr. David Šeda, tel.: 569 333 631,

e-mail: sedad@zspribyslav.cz

 

Školní metodik prevence: Mgr. Jaromír Sukup, tel. +420 569 33 36 34,

e-mail:sukupj@zspribyslav.cz

konzultační hodiny: po předchozí tel. domluvě

Výchovný poradce: Mgr. Věra Danišková, tel.: +420 605 17 11 91

e-mail: daniskovav@zspribyslav.cz

konzultační hodiny: po tel. domluvě

Školní psycholožka: Mgr. Petra Vaníčková, tel. +420 733 607 205,

e-mail:vanickovap@zspribyslav.cz

konzultační hodiny: po + út po tel. domluvě

Speciální pedagog: Mgr. Marie Klubalová,

e-mail:klubalovam@zspribyslav.cz

konzultační hodiny: po předchozí tel. domluvě

 

 

2. ANALÝZA VÝCHOZÍ SITUACE A CHARAKTERISTIKA ŠKOLY

Základní škola Přibyslav se nachází v centru města s 4000 obyvateli, v kraji Vysočina. V rámci školy funguje detašované pracoviště Speciální školy v Havlíčkově Brodě. Na začátku školního roku 2023/2024 má škola 541 žáků v 26 běžných třídách, průměrný počet 21 žáka na třídu, a 8 žáků ve třídě dle § 16. Na I. stupni je celkem 294 žáků a na II. stupni 239. Do prvních tříd nastoupilo 55 dětí, z toho 1 chlapec. Celkem k 1. září nastoupilo 11 žáků z Ukrajiny na I. st. 7 a  4 žáci z Ukrajiny na II. st.. Cca 50% žáků dojíždí z okolních sídel - Dlouhá Ves, Uhry, Utín, Simtany, Stříbrné hory, Žižkovo pole, Modlíkov, Hřiště, Ronov n. Sázavou, Poříčí, Olešenka a Česká a Dolní Jablonná. 

Součástí školního areálu je školní jídelna, zahrada, sportovní hala, venkovní atletické sportoviště, dále škola využívá městské koupaliště vybudované na místě bývalé školní zahrady. V rámci školy funguje školní družina s pestrou nabídkou zájmových kroužků, žáci dále mohou navštěvovat školní knihovnu. V budově školy je umístěn informační panel zaměřený na témata související s problematikou patologických jevů, schránka důvěry a informační panel Ámos. Od roku 2007 je zde realizován vlastní školní vzdělávací program Klíč ke vzdělávání.

Jako rizikový faktor školy se jeví zejména dojíždění velkého množství žáků a s tím spojené trávení času mimo školní budovu po příjezdu nebo před odjezdem z města Přibyslavi. Jako další riziková místa se jeví prostor školních šaten a toalet.

 

Pedagogové školy:

1. stupeň: 20 učitelů, z toho 20 aprobovaných, z toho 15 tř. uč. a dále 8 asistentek pedagoga
2. stupeň: 22 učitelů, z toho 20 aprobovaných, z toho 13 tr. uč. a dále 8 asistentek pedagoga

školní družina: 5 ped.pracovníků - vychovatelek.

Ve škole působí školní psycholog a 4 speciální pedagogové.

Materiální podmínky:

28 kmenových tříd

9 kabinetů pedagogických pracovníků

1 školní knihovna pro žáky školy i pedagogické pracovníky

4 kanceláře základní školy

1 kancelář školní jídelny

2 učebny informatiky (cca 50 funkčních počítačů s přístupem na internet),

učebna výtvarné výchovy, hudební výchovy, přírodopisu, fyziky a chemie,

1 tělocvična v budově školy a 1 tělocvična k dispozici v přilehlé sportovní hale

2 cvičné kuchyně, dílna pro výuku pracovních činností, keramická dílna, divadelní sál. Celkem žáci i zaměstnanci školy disponují: 116 počítačových stanic a 40 notebooků + 25 notebooků a cca 30 tabletů určených pro žáky v rámci výuky. Ve třídách a odborných pracovnách: 20 interaktivních tabulí, 20 dataprojektorů, 5 kopírek/tiskáren.

 

3. MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM

3.1. Rizikové chování

Primární prevence rizikového chování u dětí a mládeže je v naší škole zaměřena na předcházení a rozpoznání těchto rizikových jevů:

• záškoláctví
• šikana, rasismus a xenofobie
• kriminalita, delikvence a vandalismus
• užívání návykových látek
• adrenalinové sporty
• sexuální rizikové chování a ohrožování mravní výchovy mládeže
• netolismus a patologické hráčství
• spektrum poruch příjmu potravin
• okruh poruch a problémů spojených se syndromem CAN (domácí násilí, týrání a zneužívání dětí)

 

 

3.2. Cíle primární prevence na škole

Cílem působení v oblasti primární prevence je dítě odpovědné za vlastní chování a způsob života v míře přiměřené jeho věku s posílenou duševní odolností vůči stresu, negativním zážitkům a vlivům, schopné dělat samostatná rozhodnutí s přiměřenými sociálně psychologickými dovednostmi, schopné řešit nebo schopné si říci o pomoc při řešení problémů, dítě s vyhraněným odmítavým postojem k projevům rizikových vlivů.

 

3.2.1. Dlouhodobé cíle

• výchova ke zdravému životnímu stylu
• rozvoj a podpora sociálních kompetencí žáků
• funkční systém vzdělávání školního metodika prevence

 

3.2.2. Střednědobé cíle

• zajištění pravidelné práce s třídním kolektivem
• rozvoj a podpora vzájemné spolupráce a činnosti žáků
• podpora rodičovského zájmu o dění ve škole a činnost školy
• podpora dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků školy

 

3.2.3. Krátkodobé cíle

• pravidelné mapování potřeb a evaluace v oblasti primární prevence
• zajištění besed, preventivních programů, popř. jiných aktivit se spolupracujícími organizacemi jako jsou OSPOD, PČR, PPP, Charita s tématy primární prevence
• podpora aktivit vhodně využívající volný čas dětí
• řešení aktuálních problémových situací
• průběžné proškolování učitelů v oblastech primární prevence
• umístění preventivních témat na webové stránky školy a zajištění prezentace MPP

 

3.3. Personální zajištění realizace MPP

3.3.1. Ředitelka školy

• vytváří podmínky a zabezpečuje činnosti v oblasti primární prevence
• koordinuje tvorbu, kontroluje realizaci a pravidelně vyhodnocuje Minimální preventivní program a jeho začlenění do školního vzdělávacího programu školy
• podílí se na řešení aktuálních problémů souvisejících s rizikovým chováním žáků
• jmenuje školního metodika prevence, umožnuje jeho další systematické vzdělávání
• vytváří podmínky a podporuje týmovou spolupráci mezi školním metodikem prevence, výchovným poradcem, školními speciálními pedagogy, třídními učiteli a ostatními pedagogickými i nepedagogickými pracovníky školy při přípravě, realizaci a vyhodnocení MPP
• podporuje spolupráci s ostatními organizacemi a podporuje aktivity příslušného městského úřadu zaměřených na využití volného času žáků

 

3.3.2. Školní metodik prevence

• zajišťuje metodické a koordinační činnosti v oblasti primární prevence na škole
• koordinuje tvorbu a kontroluje realizaci aktivit školy zaměřených na prevenci jednotlivých druhů rizikového chování
• metodicky vede činnosti pedagogických pracovníků v oblasti primární prevence
• koordinuje vzdělávání pedagogických pracovníků školy v oblasti primární prevence
• koordinuje přípravu a kontroluje realizaci aktivit při integraci žáků/cizinců do výuky se zaměřením na prevenci rasismu a xenofobie
• koordinuje spolupráci školy s orgány státní správy a samosprávy a dalšími spolupracujícími odbornými organizacemi
• kontaktuje příslušné odborné pracoviště a podílí se na intervenci a následné péči v akutních případech rizikového chování
• shromažďuje odborné zprávy a informace o žácích v poradenské péči v rámci prevence rizikového chování v souladu s předpisy o ochraně osobních údajů
• vede písemné záznamy umožňující doložit rozsah a obsah činnosti školního metodika prevence, navržená a realizovaná opatření
• zajišťuje a předává odborné informace o problematice rizikového chování, o nabídkách programů a projektů, o metodách a formách specifické primární prevence ostatním pedagogickým pracovníkům školy
• prezentuje výsledky preventivní práce školy, získává nové informace
• vede a průběžně aktualizuje databázi spolupracujících organizací v oblasti primární prevence
• provádí orientační šetření žáků s rizikem či projevy rizikového chování, poskytuje jim i jejich zákonným zástupcům poradenské služby
• spolupracuje s třídními učiteli při zachycování varovných signálů spojených s možností vzniku a rozvoje rizikového chování u jednotlivých žáků i celých tříd, podílí se na sledování úrovně rizikového chování ve škole
• připravuje podmínky pro integraci žáků se specifickými poruchami chování ve škole a koordinuje poskytování poradenských služeb těmto žákům

 

3.3.3. Třídní učitel

• pedagogicky diagnostikuje úroveň a kvalitu vztahů ve třídě, spolupracuje se školním metodikem prevence na zachycování varovných signálů, spolupracuje na realizaci MMP
• motivuje třídní kolektiv k vytvoření vnitřních pravidel v souladu se školním řádem, podporuje rozvoj pozitivních sociálních interakcí mezi jednotlivými žáky
• zprostředkovává komunikaci mezi jednotlivými pedagogy třídního kolektivu mezi sebou a mezi pedagogy a zákonnými zástupci žáků třídy
• získává a udržuje si přehled o osobnostních zvláštnostech žáků třídy a jejich rodinném zázemí

3.3.4. Ostatní pedagogové

• v rámci výuky se věnují rozvoji kompetencí žáků v oblasti sociálních dovedností
• s třídními učiteli a školním metodikem prevence konzultují případné problémy a navrhují opatření

 

3.4. Personální zajištění realizace MPP

Zaměření výuky v kontextu primární prevence využívá, kromě obvyklých výukových metod, také další osvědčené metody:

• aktivní sociální učení formou sociálních her nebo hraní rolí, trénování způsobu odmítání
• skupinové a samostatné práce ve třídě, prvky dramatické výchovy
• projektové vyučování a celoškolní projekty
• individualizované hodnocení, slovní hodnocení, sebehodnocení a zpětná vazba skupiny
• přednášky a besedy

 

3.5. Realizační tým MPP a školní poradenské pracoviště

Školní poradenské pracoviště je zajišťováno činností realizačního týmu MPP - školním metodikem prevence, výchovným poradcem, speciálním pedagogem a ředitelem školy. Do širšího týmu patří celý kolektiv pedagogů, zejména třídní učitelé.

Důležitou součástí práce realizačního týmu je další získávání a rozvoj znalostí a dovedností v oblasti primární prevence formou samostudia nebo účastí na vzdělávání v rámci odborných seminářů.

Supervizi nad MPP naší školy zajišťuje okresní metodik prevence, který také metodicky vede ŠMP.

4. VNITŘNÍ ZDROJE PRIMÁRNÍ PREVENCE

Primární prevence jako součást ŠVP je zaměřena žáky 1. - 9. ročníků, se zvláštním přihlédnutím k dětem ze sociálně slabšího a málo podnětného rodinného prostředí, dětem s nedostatečným nebo slabým prospěchem a s některými typy specifických vývojových poruch chování. Dále je věnována pozornost rodičům dětí, zejména u těch tříd, kde se již rizikové chování vyskytlo. Individuální pozornost je věnována zákonným zástupcům žáků, u nichž došlo ke vzniku nebo rozvoji rizikového chování.

Činnosti primární prevence jsou diferenciovány pro I. a II. stupeň, třídy s výskytem rizikového chování, nové žáky, popř. žáky integrované apod. Jednotlivé aktivity jsou prováděny plánovaně nebo aktuálně dle potřeby a zpravidla jsou mezipředmětově koordinovány.

 

4.1. Mapování situace z hlediska prevence rizikového chování a informační zdroje

Úroveň rizikového chování žáků je průběžně zjišťována třídními učiteli, ostatními pedagogy a vychovateli, připomínkami dětí nebo obsahem schránky důvěry. Třídní učitelé pracují s třídními kolektivy i jednotlivými žáky v pravidelných třídnických hodinách.

Dalšími informačními zdroji jsou vlastní šetření, internetová schránka důvěry - projekt "Nenech to být", informace od jiných i nepedagogických pracovníků školy a od jednotlivých žáků. Dále od Okresního metodika prevence, odborné semináře a pracovní setkání Školního metodika prevence, tematické internetové stránky, odborná literatura, média, popř. PČR.

 

4.2. Strategie pro jednotlivé stupně vzdělávání

1. - 5. ročník

• stanovení a zažití pravidel soužití v rámci třídního kolektivu i celé školy
• uvědomování si vlastní osobnosti a zdravého sebevědomí žáků
• vnímání odlišností mezi žáky a jejich přijímání, budování vzájemné úcty a důvěry
• rozvoj schopností komunikace, řešení problémů a předcházení konfliktům, odmítání
• osvojování a upevňování základních návyků v rámci hygieny, životosprávy a zdravého životního stylu
• navození zdravého klimatu ve třídě a všestranný rozvoj osobností žáků
• široká nabídka volnočasových aktivit, účast ve výtvarných, sportovních, hudebních i jiných akcích nebo soutěžích
• důraz na spolupráci s rodiči
• zaměření pozornosti na včasné odhalení specifických vývojových poruch učení nebo i jiných postižení
• včasné diagnostikování sociálně patologických problémů ve třídě

 

6. - 9. ročník

• vytváření pozitivních vztahů mezi žáky navzájem a mezi žáky a učiteli a jejich upevňování
• stanovení a zažití pravidel soužití v rámci třídního kolektivu i celé školy
• formování třídního kolektivu jako bezpečného místa, které žákům může pomoci vyhnout se rizikovému společensky nežádoucímu chování
• trénink obrany před manipulací, schopnost odmítání rizikových faktorů
• orientace v problematice závislostí a škodlivosti návykových látek
• orientace v problematice sexuální výchovy
• přehled základních právních norem
• trénink odpovědnosti za vlastní rozhodnutí, posilování sebevědomí
• trénink schopnosti vyrovnat se s neúspěchem
• zvládání náročných fyzických a duševních nebo jiných zátěžových a stresových situací
• zaměření na zdravý životní styl
• včasné diagnostikování sociálně patologických problémů ve třídním kolektivu

 

4.3. Tematické bloky primární prevence v rámci školní docházky

 

Ročník	Předmět	Téma	Kdy
1.	Prvouka	ZDRAVÍ Co je to zdraví? Hygiena Pohyb Zdravá výživa ČLOVĚK A SPOLEČNOST Rodina, domov Vztahy k ostatním Bezpečně doma i venku; linky 150, 158, 155, 112 DOPRAVNÍ VÝCHOVA Bezpečnost na silnicích, přecházení přes silnici, Bezpečnostní výbava na kole, bruslích apod., Bezpečnost při jízdě autem	I. pololetí         I. pololetí/II. pololetí       II. pololetí
2.	Prvouka	ZDRAVÍ Jak si udržovat zdraví Zdravá výživa RODINA A SPOLEČNOST Rodina, domov Já a mé vztahy Jak chránit své bezpečí (komunikace s cizími lidmi,  linky důvěry) Bezpečná cesta domů; linky 150, 158, 155, 112 DOPRAVNÍ VÝCHOVA Bezpečnost na silnicích, přecházení přes silnici, Bezpečnostní výbava na kole, bruslích apod., Bezpečnost při jízdě autem…	I. pololetí     I. pololetí/II. pololetí           II. pololetí
3.	Prvouka	ZDRAVÍ Jak si udržovat zdraví Zdravá výživa RODINA A SPOLEČNOST Rodina, domov, Já a mé vztahy Jak chránit své bezpečí (Ne)bezpečná místa, věci, lidé; linky důvěry Bezpečná cesta domů; linky 150, 158, 155, 112 DROGY Moje představy o drogách	I. pololetí     I. pololetí           II. pololetí
4.	Vlastivěda, Přírodověda, Občanská výchova	RODINA A SPOLEČNOST Rodina, domov Já a mé vztahy Nebezpečné situace a předcházení jim Bezpečná cesta do školy; linky 150, 155, 158, 112  ZDRAVÍ Jak si udržovat zdraví Zdravá výživa  DROGY Moje představy o drogách Prevence kouření  DOPRAVNÍ VÝCHOVA Přecházení silnice, na kole, na chodníku, na silnici, cesta autem, dopravní značky…	I. pololetí         I. pololetí     I. pololetí     II. pololetí
5.	Přírodověda, Vlastivěda, Tělesná výchova	ZDRAVÍ Jak si udržovat zdraví Zdravá výživa a pohyb  RODINA A SPOLEČNOST Rodina, domov, Já a mé vztahy Nebezpečné situace a předcházení jim; linky 150, 155, 158, 112 Jak se chovat ve společnosti  DROGY Návykové látky Prevence kouření	I. pololetí     I. pololetí           I. pololetí
6.	Občanská výchova, Přírodopis, Tělesná výchova	Adaptační program   ČLOVĚK, RODINA A SPOLEČNOST Rodina, manželství, děti, náhradní rodinná péče, dětské domovy, bezdomovectví ZDRAVÍ A ZDRAVÁ VÝŽIVA Volný čas, duševní a tělesné zdraví, pohyb…  PRVNÍ POMOC  OSOBNÍ BEZPEČÍ Linka důvěry, šikana, krize, krizové situace. NÁVYKOVÉ LÁTKY Kouření, Alkohol, Měkké drogy Dovednosti odmítání, teoretické informace,  SEXUÁLNÍ VÝCHOVA	I. pololetí - září     I. pololetí   I. pololetí/II. pololetí I. pololetí/II. pololetí       I. pololetí/II. pololetí
7.	Občanská výchova, Přírodopis, Výtvarná výchova, Tělesná výchova	ČLOVĚK, RODINA A SPOLEČNOST Komunikace, média, vztahy Rodina, rozvod, domácí násilí Linky bezpečí Pravidla slušného chování  ZDRAVÍ Infekční choroby, prevence, život s handicapem  ZDRAVÁ VÝŽIVA  ZNEUŽÍVÁNÍ NÁVYKOVÝCH LÁTEK Drogy – léky, dělení drog, ilegální drogy, pomoc  OSOBNÍ BEZPEČÍ Jak chránit sám sebe, odpovědnost Nebezpečné situace a předcházení jim; linky 150, 155, 158, 112 Šikana První pomoc  LIDSKÁ PRÁVA Všeobecná deklarace lidských práv, Listina základních práv a svobod	I. pololetí           I. pololetí   I. pololetí I. pololetí/II. pololetí    I. pololetí/II. pololetí           II. pololetí
8.	Občanská výchova, Výchova ke zdraví, Tělesná výchova, Přírodopis	ČLOVĚK A SVĚT KOLEM NĚJ Kdo jsem a kam jdu Moje vztahy, moje hodnoty, přátelství Sexuální výchova ZDRAVÍ Člověk ve zdraví a nemoci Prevence nemocí, Alternativní medicína Civilizační choroby ZDRAVÁ VÝŽIVA Podvýživa, hladomor, Reklama a hygiena potravin  NÁVYKOVÉ LÁTKY Drogy kolem nás Závislost, příčiny vzniku závislosti, Nelátkové drogy - workoholismus, gamblerství, Jak se ubránit, jak pomoci?  OBČAN A PRÁVO Občanské právo, trestní právo	I. pololetí          I. pololetí          I. pololetí/II. pololetí      II. pololetí          II. pololetí
9.	Výchova ke zdraví, Občanská výchova, Přírodopis, Zeměpis	ZDRAVÁ VÝŽIVA  PÉČE O TĚLESNÉ A DUŠEVNÍ ZDRAVÍ Introspekce a autoregulace  PENÍZE, TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Prevence dluhové pasti, finanční gramotnost Sociální politika státu (dávky, příspěvky,..)  MEZINÁRODNÍ VZTAHY, GLOBÁLNÍ SVĚT, GLOBALIZACE  OBČAN A PRÁVO Občanské právo, trestní právo	I. pololetí I. pololetí    I. pololetí     II. pololetí

 

 

4.4. Preventivní programy a plán na školní rok 2023/2024

Preventivní programy jsou zajišťovány odborníky z Centra Prevence Oblastní Charity Žďár nad Sázavou, PČR Havlíčkův Brod nebo pedagogy školy (program Bezpečně online pro 5. ročníky). Jejich obsah je volen po domluvě s třídními učiteli v závislosti na ročníku cílové třídy.

 

datum	třída
10.10.2023	1.A	Pravidla nejsou strašidla
10.10.2023	2.A	Táhneme za jeden provaz
11.10.2023	1.B	Pravidla nejsou strašidla
11.10.2023	2.B	Táhneme za jeden provaz
12.10.2023	1.C	Pravidla nejsou strašidla
12.10.2023	2.C	Kolik co stojí
17.01.2024	3.A	Kolik co stojí
17.01.2024	3.B	V čem jsme stejní a v čem jiní
18.01.2024	3.C	Kolik co stojí
18.01.2024	4.A	Vandal je barbar
19.01.2024	4.B	Vandal je barbar
19.01.2024	4.C	Vandal je barbar
	5.A	Bezpečně online
	5.B	Bezpečně online
	5.C	Bezpečně online
22.01.2024	6.A	Dvě strany mince
22.01.2024	6.B	Dvě strany mince
23.01.2024	6.C	Dvě strany mince
23.01.2024	7.A	Třída a její svět
24.01.2024	7.B	Třída a její svět
24.01.2024	7.C	Třída a její svět
25.01.2024	8.A	Láska je láska
25.01.2024	8.B	Láska je láska
26.01.2024	8.C	Láska je láska
26.01.2024	9.A	Emoce - koření života
29.01.2024	9.B	Emoce - koření života
29.01.2024	9.C	Emoce - koření života

 

Adaptační programy pro žáky 6. ročníků provádí ve spolupráci se speciálním pedagogem třídní učitelé v rámci úvodních třídnických hodin na začátku školního roku. Preventivní program pro žáky 5. ročníků je realizován v rámci výuky informatiky příslušnými pedagogy.

 

4.5. Další aktivity v rámci školy

4.5.1. Projekty a programy, ve kterých je škola v roce 2023/2024 zapojena:

Potravinová pomoc (Kraj Vysočina)

Spoluprací k profesionalitě (VysEdu)

Badatelská výuka – Laborky (Gymnázium ve Slaném)

CKP Čtenářská gramotnost – síťování (ZŠ Dašice – Top Priority)

Šablony II

Kolegiální podpora – „Hejného matematika“

Pomáháme školám k úspěchu – Kellnerova nadace (ZŠ Dobronín)

CKP ve společném vzdělávání (Pdf UP Olomouc)

EDISON

Kariérové poradenství (VysEdu, IKAP II)

Olympijský diplom

BESIP – Dopravní bezpečnost, pravidla silničního provozu

Týden důstojné práce

Týden mobility

Výzva 72 hodin

Férová snídaně Na Zemi

Český den proti rakovině

 

4.5.2. Další jednorázové akce

• Plavecký výcvik pro žáky 2. a 3. tříd
• Den otevřených dveří
• Spaní ve škole
• Sběrové akce – papír, kov
• Aktivity v projektech EVVO
• Slavnostní vyřazení žáků 9. tříd za účasti starosty města
• Jazykový pobyt na Maltě
• Zapojení se do akce Čistá Vysočina a mnoho dalších

 

4.5.3. Zájmové kroužky

Výtvarné činnosti, tvořivé ruce, divadelní kroužek, keramika, mažoretky, zpívání, tanec, vaření, pohybové hry, badminton, florbal, dětská jóga, zdravotní TV - SM systém, fitness, hra na kytaru, volejbal, věda nás baví, němčina hrou, včelařský kroužek, ekologický kroužek Otakárek,  Digi Me - stavba a programování robotického Lega.

 

 

5. EVALUACE MPP

Hodnocení MPP probíhá v období června na závěr školního roku. Má kvalitativní i kvantitativní ukazatele (počet realizovaných akcí, počet zapojených tříd apod.). Další možností evaluace je sledování chování žáků v jednotlivých vyučovacích hodinách, školních a jiných akcí. Nedílnou součástí evaluace jsou i informace od rodičů a široké veřejnosti nejen o chování žáků mimo školu.

Zpráva o plnění MPP je předkládána, projednávána a hodnocena pravidelně jednou ročně na pedagogické radě školy.

 

 

6. INFORMAČNÍ NÁSTĚNKA

Ve vestibulu školy je umístěna nástěnka sloužící pro předávání informací ŠPP a dále informační panel Ámos.

 

 

 

PŘÍLOHY:

Příloha č. 1:

PREVENCE SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ

1. PREVENCE

Prevencí rozumíme skupinu opatření, jejichž cílem je předcházení, snížení výskytu a šíření, popř. korekce různých forem rizikového chování. Prevenci obecně dělíme na primární, sekundární a terciální. Nejrychleji se vyvíjela prevence užívání návykových látek. Stala se tak tvůrcem a hybatelem procesu vývoje prevence jako celku (Miovský et al., 2010). Prevence je poskytována na několika úrovních tak, aby její působení v dané populaci a dané situaci bylo co nejefektivnější.

 

1.1. Primární prevence

Primární prevence se zaměřuje na osoby u kterých se dosud rizikové chování nevyskytlo a tím předchází vzniku rizikového chování. Dle MŠMT (2010) je primární prevence výchova ke zdravému životnímu stylu a k rozvoji pozitivního sociálního chování a rozvoji psychosociálních dovedností a zvládání zátěžových situací osobnosti. Primární prevenci dělíme na nespecifickou, mající za úkol podporovat žádoucí formy chování a formu specifickou, která se obrací vůči konkrétnímu riziku.

 

1.1.1. Nespecifická primární prevence

Nespecifická primární prevence se prezentuje aktivitami, které podporují zdravý životní styl, snižují riziko vzniku a rozvoje rizikového chování a pomáhají k osvojení pozitivní sociální formy sociálního chování prostřednictvím lepšího využívání volného času. Konkrétně můžeme hovořit o aktivitách, jako jsou sportovní, zájmové či jiné volnočasové aktivity vedoucí k zdravému rozvoji osobnosti a odpovědnosti za sebe a své jednání.

 

1.1.2. Specifická primární prevence

Specifická primární prevence se obrací vůči konkrétním jevům sociálního chování, jako jsou delikvence, záškoláctví, kriminalita, závislosti, šikana, agresivní chování, vandalismus, rasismus, nevhodné sexuální chování, domácí násilí, týrání a zneužívání dětí, ohrožování mravní výchovy dětí a mládeže nebo i poruchy příjmu potravy. V závislosti na míře ohrožení cílové populace rizikovými či jinými negativními sociálními faktory můžeme specifickou primární prevenci dále rozdělit na všeobecnou, selektivní a indikovanou. (Černý, 2010.)

 

1.1.3. Zásady efektivní primární prevence

Mezi zásady efektivní primární prevence patří např. (Nešpor et al., 1999; MŠMT, 2008; Černý, Lejčková, 2007; NMS, 2007):

 

 

1. a) Program začíná pokud možno brzy a odpovídá věku cílové skupiny

• Čím nižší věk žáka, tím je prevence méně specifická a více orientovaná na obecnou ochranu zdraví a naopak.
• Efektivita prevence ve vztahu k návykovým látkám vzrůstá, pokud preventivní program začíná ještě před setkáním dětí s legálními návykovými látkami (alkohol, tabák) a jestliže se podaří toto setkání oddálit.
• U dospívajících jsou programy zaměřeny již na jednotlivé návykové látky, jejich účinky, rizika, způsob bezpečného užívání apod.

 

1. b) Program je soustavný a dlouhodobý

• Preventivní působení by mělo být systematické a dlouhodobé.
• Soustavnost a dlouhodobost umožňuje budovat kontakt a důvěru mezi odborníky a cílovou skupinou.
• Vývoj spolupráce umožňuje reagovat na změny potřeb a aktuální situaci cílové skupiny.
• Účinnost prevence je nejvyšší, začne-li 2-3 roky před prvním kontaktem s návykovou látkou a pokud pokračuje průběžně několik let.

 

1. c) Program je interaktivní a určený pro menší počet žáků

• Programy pro menší počet žáků (skupina max. 30 účastníků, tj. 1 třída), které jsou interaktivní, jsou efektivnější než programy pro velké počty a zaměřené pouze na vzdělávání.
• Skupina by měla být uzavřená – umožňuje navázání bližšího kontaktu s dětmi, jejich aktivaci a možnost vedení dialogu, využívá se komunitního kruhu či skupinového uspořádání práce.
• Účinné jsou také tzv. peer programy založené na vlivu vrstevníků, neboť pro děti a dospívající jsou vrstevníci často autoritou s větším vlivem než rodiče a učitelé, ovlivňují utváření jejich názorů a postojů a mohou tak účinně přispět ke snížení rizikového chování.

 

1. d) Program podporuje aktivní účast cílové skupiny

• Využití různých forem práce a strategií – diskuze, výtvarné, neverbální, dramatické, aktivační a pohybové techniky, zpětná vazba a reflexe.
• Aktivní účast cílové skupiny spojená s prožitkem vede k lepšímu zapamatování předávaných informací.

 

1. e) Program je založený na „KAB“ modelu (knowledge, attitudes, behaviour = znalosti, postoje, dovednosti)

• Orientace nikoliv pouze na úroveň informací, ale i na kvalitu postojů a změnu chování.
• Součástí programů by mělo být získání relevantních sociálních dovedností a dovedností potřebných pro život, např. posílení schopnosti žáků čelit tlaku k různým typům výrazně rizikového chování, nácvik schopnosti odmítat, zkvalitnění sociální komunikace a schopnosti obstát v kolektivu a řešit problémy sociálně přiměřeným způsobem, nácvik dovedností, jak se vypořádat s emocemi a stresovými situacemi v životě, zvládání úzkosti a stresu, zvyšování zdravého sebevědomí, zvyšování schopnosti sebeuvědomování, zlepšování sebeovládání, dovednosti rozhodování, lepší vnímání následků určitého jednání, nenásilné zvládání konfliktů apod.
• Nejdůležitějším ukazatelem efektivity preventivního programu je změna chování pozitivním směrem, nikoli pouhá změna postojů či znalostí.

 

1. f) Program bere v úvahu místní specifika

• Program je vytvořen na základě znalostí specifik a potřeb dané lokality (např. jaká je situace v užívání návykových látek v dané lokalitě, jaké jsou charakteristiky cílové skupiny, specifika konkrétní třídy), dále zahrnuje spolupráci s pedagogy i rodiči dětí.

 

1. g) Program využívá pozitivní modely

• Využívá učení pomocí napodobování.
• Pozitivní modely, s nimiž se může cílová skupina ztotožnit, nemusí jít nutně o hvězdy z řad známých osobností, vhodnější je využít např. vzory vrstevníků nebo místních osobností.

 

1. h) Program reaguje na aktuální potřeby cílové skupiny

• Pracuje se s očekáváním cílové skupiny, s informacemi o tom, jaké programy už cílová skupina absolvovala, co potřebuje.
• Flexibilní přizpůsobení programu, reakce na aktuální potřeby cílové skupiny (změna programu/tématu podle toho, co se ve třídě aktuálně děje nebo podle zájmu cílové skupiny).
• Program počítá s komplikacemi a nabízí dobré možnosti, jak je zvládat, kde hledat pomoc pro různé problémy, jak je vyřešit apod.

 

1. ch) Praktická a teoretická připravenost odborníků

• Kritéria jsou stanoveny Standardy odborné způsobilosti poskytovatelů programů primární prevence užívání návykových látek (MŠMT, 2005).
• Nastavené minimální dosažené vzdělání, příprava na práci v oblasti primární prevence, další vzdělávání, supervize.
• Osobnostní předpoklady – jasné postoje, schopnost sebereflexe, prezentační schopnosti apod.

 

1.2. Sekundární prevence

1. p. je zaměřena především na předcházení vzniku, rozvoji a přetrvávání rizikového chování u těch rizikových jedinců a skupiny, kde se již rizikové chování vyskytlo. V praxi se jedná například o informativní schůzky, poradenství, psychologickou péči, krizovou intervenci nebo o psychoterapii či rodinnou terapii prováděnou specializovanými pracovišti jako jsou krizová centra, střediska výchovné péče pro děti a mládež nebo školská zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy.

1.3. Terciální prevence

1. p. se zaměřuje na předcházení vážnému či trvalému zdravotnímu a sociálnímu poškození, které pramení z rozvinutého a přetrvávajícího rizikového chování jedince. Cílem je nejen prevence zhoršování stavu, ale i eliminace důsledků, jak sociálních, tak i zejména zdravotních. Součástí je i snaha předcházet recidivnímu chování.

 

Příloha č. 2:

RIZIKOVÉ CHOVÁNÍ A JEHO FORMY

Pod pojmem rizikové chování rozumíme takové chování, v jehož důsledku dochází k prokazatelnému nárůstu zdravotních, sociálních, výchovných a dalších rizik pro jedince nebo společnost. Tento pojem nahrazuje dříve používaný termín sociálně patologické jevy. Termín sociálně patologické jevy je jednak stigmatizující, normativně laděný a klade příliš velký důraz na skupinovou/společenskou normu. Vzorce rizikového chování považujeme za soubor fenoménů, jejichž existenci a důsledky je možné podrobit vědeckému zkoumání a které lze ovlivňovat preventivními a léčebnými intervencemi. (Miovský et al., 2010)

 

2.1. Formy rizikového chování (Miovský et al., 2010):

• Záškoláctví
• Šikana a extrémní projevy agrese
• Rizikové sporty a rizikové chování v dopravě
• Rasismus, xenofobie
• Negativní působení sekt
• Sexuální rizikové chování
• Prevence v adiktologii
• Spektrum poruch příjmu potravin
• Okruh poruch a problémů spojených se syndromem CAN

 

1. a) Záškoláctví

Záškoláctví lze definovat jako neomluvenou absenci žáka základní či střední školy ve škole. Jedná se o přestupek, kterým žák úmyslně zanedbává školní docházku. Záškoláctví může být spojeno s dalšími typy rizikového chování jako je např. zneužívání návykových látek, gambling, dětská kriminalita, prostituce aj., které obvykle negativně ovlivňují osobnostní vývoj jedince.

 

1. b) Šikana a extrémní projevy agrese

Do této kategorie se řadí extrémní formy agresivního chování, které jsou namířeny proti druhé osobě např. fyzické napadení s následkem ublížení na zdraví atd., proti sobě (sebepoškozování, sebetrýznění, suicidální chování atd.), nebo proti věcem (vandalismus ve smyslu poškozování např. školního majetku, zařízení při sportování, sprejerství atd.). Z tohoto hlediska je šikana pouze jedním z mnoha různých podob extrémně agresivního chování.

 

1. c) Rizikové sporty a rizikové chování v dopravě

Jedná se o relativně novou formu rizikového chování z hlediska masového rozšíření. Toto rizikové chování lze definovat jako záměrné vystavování sebe nebo druhých nepřiměřeně vysokému riziku újmy na zdraví nebo dokonce přímému ohrožení života v rámci sportovní činnosti nebo v dopravě (Miovský, 2010, s.76). Patří sem např. tajné závody aut/cyklistů přímo za plného provozu, záměrná sportovní činnost pod vlivem psychoaktivních látek, provádění tzv. parkouru nebo přecházení natažených lan (highline/slackline) v nebezpečném terénu nebo bez ochranných pomůcek.

 

1. d) Rasismus, xenofobie

Rasismem a xenofobií označujeme soubor projevů směřujících k potlačení zájmů a práv menšin. Jedná se o zastávání rasové nerovnocennosti v jakémkoli smyslu slova a podporování rasové nesnášenlivosti a netoleranci vůči menšinám a odlišnostem.

 

1. e) Negativní působení sekt

Sektou označujeme sociální skupinu, jejíž členové sdílí ideologický koncept, jehož prostřednictvím se skupina vymezuje vůči svému okolí, přičemž dochází k postupné sociální izolaci, manipulaci a dalším extrémním zásahům do soukromí jejích členů. (Miovský et al., 2010, s.76)

 

1. f) Sexuální rizikové chování

Sexuální rizikové chování souborem projevů chování, které doprovázejí sexuální aktivity a současně vykazují pro jedince rizika v různých oblastech (zdravotní, sociální atd.). Lze sem zařadit např. nechráněný pohlavní styk při náhodné známosti, výrazně promiskuitní chování, rizikové sexuální praktiky, kombinace užívání návykových látek a rizikového sexu, sexuální zneužívání ve všech jeho formách, zveřejňování intimních fotografií na internetu či jejich zasílání mobilním telefonem apod.

 

1. g) Prevence v adiktologii

Prevence v adiktologii zahrnuje všechny aktivity související s užíváním návykových látek, ale také aktivity související s tzv. nelátkovými závislostmi (např. gambling, hraní PC her).

1. h) Spektrum poruch příjmu potravin

Jedná se o poruchy, které jsou způsobeny rizikovými vzorci chování ve vztahu k příjmu potravy. Tyto poruchy s sebou nesou mnoho zdravotních, sociálních a psychologických potíží.

1. ch) Okruh poruch a problémů spojených se syndromem CAN

Syndrom CAN zahrnuje jakoukoli formu týrání, zneužívání a zanedbávání dětí, která je pro naší společnost nepřijatelná. Do této oblasti spadá jak okruh programů zaměřených na prevenci výskytu těchto jevů, tak včasné zachycení jejich projevů včetně odpovídající intervence.

 

 

Příloha č. 3:

LEGISLATIVA

Prevence sociálně patologických jevů a Minimální preventivní program vychází z této základní legislativy:

 

3.1. Strategie

• Národní strategie primární prevence rizikového chování dětí a mládeže na období 2019 – 2027 a Akční plán realizace Národní strategie primární prevence rizikového chování dětí a mládeže na období 2019 – 2021 (USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 18. března 2019 č. 190).
• Strategie prevence kriminality na léta 2016 – 2020 http://www.mvcr.cz/prevence/system/vlada/2004/index.html

 

3.2. Metodické pokyny

• Metodické doporučení k primární prevenci rizikového chování u dětí, žáků a studentů ve škole a školských zařízeních MŠMT ČR č. j.: 21 291/2010-28
• Metodický pokyn MŠMT k prevenci a řešení šikany mezi žáky škol a školských zařízení (Čj.: 21149/2016)
• Spolupráce předškolních zařízení, škol a školských zařízení s Policií ČR při prevenci a při vyšetřování kriminality dětí a mládeže a kriminality na dětech a mládeži páchané (Čj.: 25 884/2003-24)
• Metodický pokyn MŠMT ČR k výchově proti projevům rasismu, xenofobie a intolerance (Čj.: 14 423/99-22)
• Metodický pokyn k jednotnému postupu při uvolňování a omlouvání žáků z vyučování, prevenci a postihu záškoláctví (Čj.: 10 194/2002-14)

 

4. LITERATURA

• Černý, M. (2010). Základní úrovně provádění primární prevence. In M. Miovský, L. Skácelová, J. Zapletalová & P. Novák (Eds.). Primární prevence rizikového chování ve školství (42-43). Tišnov: Sdružení SCAN.
• Miovský, M., Skácelová, L., Zapletalová, J., & Novák, P. (Eds.). (2010). Primární prevence rizikového chování ve školství. Tišnov: Sdružení SCAN.
• Nešpor, K., Csémy, L., & Pernicová, H. (1999). Zásady efektivní primární prevence. Praha: Sportpropag.