Kalendář akcí

P Ú S Č P S N
31 1 2 3
Školní kavárna s tématem formativní hodnocení
4 5 6
7 8 9 10
Třídní schůzky 2. stupeň
11 12 13
14 15 16 17 18
Ředitelské volno
19 20
21 22 23 24 25 26 27
28 29 30 1 2 3 4

Fulltextové vyhledávání

Drobečková navigace

Úvod > Škola > Koncepce rozvoje a řízení školy

 

Koncepce rozvoje a řízení školy

(období 2019 - 2025)

Mgr. Jaroslava Janů


Úvod

Již v pozici zástupkyně ředitele školy jsem měla vliv na definování cílů, volbu strategií a proces evaluace v oblasti zvyšování kvality pedagogické práce. Jako ředitelka (jmenována od května 2019) budu tedy ve své koncepci dalšího rozvoje školy vycházet z analýzy účinnosti již započatých aktivit -  z toho, co se již podařilo, nepodařilo, kde vidím otevřenou cestu vedoucí k cílům a co se naopak ukázalo být cestou slepou.

Ve své koncepci se pokusím v části Dlouhodobá vize a zaměření školy stručně představit svůj pohled na vzdělávání a obecně definovat priority pro nadcházející období.

V další části je koncepce rozdělena do čtyř oblastí, které považuji v práci ředitele za klíčové, vždy jsou definovány cíle, tedy čeho chci v dané oblasti dosáhnout, a strategie a nástroje, které považuji za efektivní a účinné v jejich naplňování.

 

Dlouhodobá vize a zaměření školy

Mým cílem je pokračovat v budování školy jako učící se organizace, která je schopna reflektovat nové trendy ve vzdělávání, zachovat postupy a strategie, které se dlouhodobě jeví jako efektivní, a bez nostalgie opustit ty, které jsou v českém školství sice tradiční, ale už efektivní nejsou nebo mnohdy ani nikdy efektivní nebyly.

Chci usilovat o to, aby škola zajišťovala žákům prostředí, ve kterém budou moci rozvíjet dovednosti, postoje, kompetence a gramotnosti, které samozřejmě musí být podpořeny určitým množstvím znalostí, ale sama znalost nesmí být cílem.

Nevidím smysl školy v tom, že připravuje žáky na život „někdy potom“ (stejně dnes můžeme jen hádat, v jakém světě budou žít dnešní prvňáčci), ale aby ve škole žili reálný život, učili se bádat, klást otázky, hledat odpovědi, spolupracovat, učit se od sebe navzájem, stavět na tom, v čem jsou dobří, co je baví, znát sami sebe, své možnosti, přebírali odpovědnost za své učení, své chování i svůj čas, formulovali své sny a cíle a hledali cesty k nim. V tom všem by jim měl pomáhat dobrý učitel – průvodce, který vytváří takové podmínky, aby každé dítě, bez ohledu na prostředí, ze kterého přichází, dosáhlo svého maxima prostřednictvím

  • jasně stanovených cílů učení, kterým dítě rozumí,
  • nabízením rozmanitých cest, jak jich dosáhnout s ohledem na osobnost a styl učení každého žáka
  • využití formativního hodnocení jako nástroje motivace a mapování vlastního procesu učení, nikoli jako nástroje odměňování a trestání.

Konkrétní prioritou pro nadcházející období je pak tedy systematická práce s pedagogickým sborem, aby byli všichni učitelé schopni odpoutat se od role nositele a přednášejícího hotových znalostí a examinátora, který se na žácích - pasivních objektech - „dopouští učení“ a pak trestá nebo odměňuje, a přijali roli experta na proces aktivního učení, který je náročný, ale poskytuje žákům vysokou míru podpory a vede je k samostatnosti a odpovědnosti. Myslím si, že v tomto směru náš pedagogický sbor ušel už velký kus cesty, ale minimálně stejně velký máme stále před sebou.

Dalšími prioritami je rozvoj

  • badatelsky orientované výuky (CKP „Laborky“),
  • schopnosti kritického myšlení žáků a práce s informacemi,
  • funkční gramotnosti (rozvoj čtenářství, Hejného metoda výuky matematiky, badatelství v přírodních vědách, praktičnost výuky v reálném prostředí),
  • společného vzdělávání (plány pedagogické podpory, školní poradenské pracoviště, spolupráce s příslušnými institucemi, vzdělávání pedagogů),
  • výuky cizích jazyků (rodilý mluvčí, jazykové kurzy, certifikované zkoušky, dělení dle úrovní, motivační program – zahraniční jazykové kurzy, rozvíjení metody CLIL),
  • nabídky volnočasových aktivit k rozvoji sportovního, uměleckého, vědeckého či jazykového zaměření žáků (vedle tradičních uměleckých a sportovních kroužků začínáme nabízet kroužky matematické, badatelské, na rozvoj logického myšlení atd.).

 


Klíčové oblasti řízení školy - cíle, strategie

 

 

  I. Řízení pedagogického sboru

Zásadní podmínkou pro dobře fungující školu je kvalitní, efektivně řízený pedagogický sbor. V Přibyslavi je pedagogický sbor plně kvalifikovaný a vzhledem k tomu, že v současnosti nemají ředitelé škol příliš velký manipulační prostor v oblasti personální politiky, tedy efektivního sestavování pedagogických týmů, považuji systematickou a soustavnou práci s pedagogy směřující ke zvyšování procesní kvality výuky za klíčovou manažerskou dovednost ředitele školy.

 

       Cíle:

  • Všichni členové pedagogického sboru jsou reflektující profesionálové, kteří mají zpracovaný vlastní plán profesního rozvoje a průběžně vyhodnocují jeho efektivitu.
  • Všichni členové pedagogického sboru se soustavně vzdělávají jednak v souladu se svým plánem profesního rozvoje, ale také v souladu se strategiemi š
  • Všichni členové pedagogického sboru pracují v týmu, podílejí se na budování a naplňování vize školy, volbě strategií i hodnocení kvality.

 

       Strategie a nástroje:

  • jasné zadání pedagogům ze strany vedení (vize, cíle, strategie, nástroje)
  • práce s kompetenčním rámcem
  • pravidelné profesní pohovory s pedagogy, pravidelné návštěvy v hodinách s poskytováním zpětné vazby, profesní portfolia
  • podpora pedagogů ze strany vedení (vytváření podmínek pro práci, reflektování jejich potřeb)
  • plán DVPP sestavený na základě témat, priorit stanovených vedením na určité období
  • individuální plány DVPP
  • kolegiální podpora – interní mentoring, vytváření platforem pro sdílení (tematická setkání), umožnění vzájemných návštěv vhodinách, párová výuka
  • jasně definovaná struktura řízení – poradenské pracoviště, metodické skupiny
  • externí mentoring, metodická podpora, stáže, budování CKP

 II. Výchovně vzdělávací proces, školní dokumenty

 

Další povinností ředitele je zajistit vzdělávání v souladu s platnými dokumenty MŠMT ČR (Rámcové vzdělávací programy). V tomto bodě považuji za důležité, aby se nejednalo pouze o formální dokumenty, ale dokumenty, na jejichž vytváření, vyhodnocování a aktualizaci se podílí všichni učitelé. Důležité je, aby učitelé vnímali vzdělávací proces jako směřování k naplnění očekávaných výstupů (dovedností), rozvíjení kompetencí a gramotností, nikoli jako „probírání učiva“.

 

        Cíle:

  • Vedení v součinnosti s pedagogickým sborem a koordinátory vytváří vzdělávací dokumenty školy (ŠVP, plány EVVO, ICT, MPP atd.), průběžně je vyhodnocuje a aktualizuje dle potřeb.
  • Pedagogové plánují a realizují výuku vždy v souladu s platnými dokumenty š
  • Pedagogové realizují svoji výuku v souladu s kompetenčním rámcem školy (pozn. Kompetenční rámec je hotový dokument, který mají učitelé k dispozici a který jasně definuje kvalitní pedagogickou práci v přesně formulovaných kompetencích, indikátorech i rozpoznatelných důkazech ve výuce).
  • Všichni učitelé se podílejí na systematické realizaci výchovně vzdělávacích strategií školy ve své každodenní výuce.
  • Všichni učitelé jsou odborníci na vzdělávací proces, vzdělávací strategie, průvodci učením, nikoli nositelé a sdělovatelé encyklopedických znalostí.
  • Učitelé vedou žáky k odpovědnosti za své učení.

       

        Strategie a nástroje:

  • vytvoření organizační struktury s jasně stanovenými kompetencemi a odpovědností (širší vedení – výchovný poradce, koordinátoři, vedoucí metodických skupin, vedoucí projektů, mentoři atd.) a jejich podpora – DVPP v oblasti řízení a organizace
  • pravidelná setkávání metodických skupin a jejich systematická spolupráce
  • pravidelné hodnocení práce pedagogů ze strany vedení na základě hospitační činnosti, pohovorů a výsledků žáků, kritéria pro hodnocení jsou jasně stanovena kompetenčním rámcem, nedílnou součástí je také pravidelné sebehodnocení pedagoga
  • metodická podpora pedagogů
  • podpora společného vzdělávání
  • spolupráce učitelů se školním poradenským pracovištěm v oblasti diagnostiky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, budování plánů pedagogické podpory a individuálních vzdělávacích plánů
  • v pedagogické práci je kladen důraz na individuální rozvíjení potenciálu žáka bez ohledu na prostředí, ze kterého přichází
  • pedagogové jsou vedeni k osvojení si a rozvoji důležitých vzdělávacích strategií a postupů, které jsou založeny na pedagogickém konstruktivismu a vedou k aktivnímu učení

 


III. Klima školy

Dalším významným indikátorem dobrého řízení je klima školy a to na všech úrovních interakcí (vedení, sbor, žáci, rodiče, provozní zaměstnanci, zřizovatel, veřejnost).

 

        Cíle:

  • Žáci, zaměstnanci i rodiče se cítí ve škole bezpečně.
  • Žáci se podílí na chodu školy, učí se cítit odpovědnost za prostředí, ve kterém žijí, pracují, učí se.
  • Komunikace na všech úrovních interakcí je vždy otevřená a respektující.
  • Škola má jasně nastavená pravidla soužití a to jak na úrovni celoškolní, tak i na úrovni tříd a skupin, včetně pedagogického sboru.
  • Pravidla jsou vždy vytvářena na základě spolupráce všech, kterých se týkají a učitelé i žáci umí s těmito pravidly efektivně
  • Je stanoven etický kodex zaměstnance školy, kterým se všichni řídí.
  • Rodiče jsou ve škole vítáni, jsou vnímáni jako partneři, mají vždy dostatek informací.
  • Škola je centrem vzdělávání i kultury ve městě, podílí se na životě komunity, spolupracuje se spolky apod.
  • Prostředí školy je podnětné a kultivované.

 

        Strategie a nástroje:

  • vzdělávání pedagogů v oblasti respektující komunikace
  • vzdělávání pedagogů v oblasti sebepoznání, sebepojetí; teambuildingy
  • uvádějící učitelé pro nově příchozí kolegy
  • podpora spolupráce pedagogů
  • tvorba školních a třídních pravidel a systematická práce s nimi
  • vybudování žákovské samosprávy, která se bude podílet nejen na vymýšlení mimoškolních aktivit, ale také na chodu školy
  • dále využívat elektronický informační systém a využívat ho i v širších interakcích s rodiči (ankety, stream, chat apod.)
  • práce školního metodika prevence a výchovného poradce, schránka důvěry
  • etický kodex zaměstnance školy
  • tripartitní rodičovské schůzky
  • pravidelná setkávání vedení školy a rodičů („rodičovské kavárny“)
  • užší spolupráce se školskou radou a zřizovatelem
  • kulturní a vzdělávací akce pro veřejnost

 


IV. Technicko-hospodářská správa školy

 

 Oblast řízení školy z hlediska ekonomického, administrativního, zajištění materiálně-technického zázemí a správy budov.

       

        Cíle:

  • Vedení efektivně a hospodárně nakládá s přidělenými finančními prostředky
  • Vedení školy efektivně zajišťuje veškeré administrativní úkony spojené schodem školy, výkaznictví, správní řízení
  • Škola získává finanční prostředky z grantových programů a jiných alternativních zdrojů financování.
  • Vedení školy zajišťuje co nejlepší materiální podmínky pro výuku.
  • Vedení školy jasně a průhledně odměňuje v rámci nenárokových složek platu dobrou práci svých zaměstnanců na základě jasně stanovených pravidel a kritérií.

 

        Strategie a nástroje:

  • tvorba finančního plánu a stanovení priorit čerpání rozpočtu na kalendářní rok
  • průběžná kontrola čerpání státních financí
  • sponzoring, Nadační fond ZŠ Přibyslav, doplňková činnost
  • pravidelné porady s provozními zaměstnanci
  • jasně delegované kompetence, agendy a pravomoci v rámci vedení školy (zástupci, výchovný poradce, vedoucí, THP)

 

  • vybudování nových dílen a cvičného bytu pro výuku pracovních činností
  • rozvoj školní zahrady jako přírodní učebny
  • vybudování chemické a fyzikální laboratoře
  • vybavení učeben
  • instalace didaktických prvků, vybavení odpočinkových zón a čtenářských koutků v prostorách školy
  • spolupráce se zřizovatelem při správě budovy

 

 

V Přibyslavi 1. 5. 2019                                                                                                    Mgr. Jaroslava Janů